DSC03860

Kněžmost

Kněžmost

Historie obce Koprník

Vesnička, jakých je tisíce. O historii takovýchto osad je toho však známo většinou velmi málo. Díky jednomu z největších průkopníků naší archeologie Josefu Ladislavu Píčovi a spisovateli Eduardu Štorchovi víme více o pravěkém osídlení obce Koprník než o středověké vsi, jestli vůbec nějaká byla. V roce 1908 právě Eduard Štorch, známý spisovatel historických románů, nachází na poli nedaleko hráze bývalého rybníka polovinu ploché korytovité sekerky. Svůj nález předal Karlově univerzitě, oddělení pravěku. Tento nález je důkazem osídlení v době kamenné.

Ve stejných místech nachází pak úlomek hliněné nádoby s mnoha otvory, vypadající jako cedník. Najde i další střepy, které pochází z 6. – 5. století před Kristem a patří lidu popelnicových polí. Dlouhou dobu si je nechává doma, nakonec je však daruje do archeologických sbírek Prehistorického semináře Karlovy univerzity. Tam jsou ve sklepě uloženy dodnes. Nalezený cedník vůbec nemusel být cedníkem. Některé tyto nádoby sloužily jako popelnice na žhavé uhlíky, aby nevyhasly. Takovéto nádoby plnily také funkci vykuřovadel při náboženských obřadech, ale s jistotou to o tomto Štorchově nálezu říci nelze. Při melioracích v letech 1964 – 65 byla zjištěna s největší pravděpodobností vyhřívací výheň, kde patrně pracovali kováři v 6. – 5. století před změnou letopočtu. Nalezeno bylo velké množství kovářské strusky. Jde o velmi vzácný druh zpracování železa v Pojizeří ve staletích před narozením Krista. V těchto místech byla tedy pravděpodobně keltská osada.

Dále jsou zde nalezeny keramické zlomky mís, velkých zásobnicových nádob, zlomky nádob podoby širších lahví a další keramický materiál.  Z nálezů jasně vyplývá, že tu jde o sídliště popelnicových polí turnovského typu. Nalezený keramický materiál se plně shoduje s nálezy nejen na Turnovsku, ale i ve východních Čechách.
 
Písemně je Koprník poprvé připomínán v roce 1391, kdy vladyka Oldřich z Koprníku (Ulricus de Koprnik) svědčil v donační listině kosmonoského kostela. Je zmiňován jako rytíř, mající ve znaku muže se sekyrou, jako znak stráže.  Vývoj takovéhoto erbu v průběhu staletí je od mužíčka s holí, k muži s kopím nebo sekyrou a v 17. století až k rytíři s mečem.  Rod sídlil v malé tvrzi, patrně ve východní části vsi, snad někde na zahradě u Fiedlerů, případně poněkud níž v oblouku mlýnského náhonu z Nového rybníka. Rodina Koprníků měla široké příbuzenstvo na Valečově, v panství Studénka, ale i v Polsku. Takovéto rozptýlení vyšší i nižší šlechty bylo v této době obvyklé. Stejný erb jaký měl rod Oldřicha z Koprníku, vlastnil i hvězdář Mikoláš Koperník. A právě zde by mohlo být hledáno i odvození jména Koperníků a snad i osady Koprník.  Strážný s kopím či sekyrou měl totiž titul kopeník, tj. voják ozbrojený kopím. Tento výklad je možná pravděpodobnější, než odvozování jména od rostliny koprníku štětinolistého, podobného kopru, která zde kdysi opravdu hojně rostla, ale rostla hojně i na řadě jiných míst. 

Rodina, možná část rodiny, se z blíže neznámého důvodu roku 1392 vystěhovala pravděpodobně do Krakova v Polsku, neboť právě v tuto dobu byl muž jménem Oldřich z Koprníku zapsán do Krakovské městské kroniky Acta consularia Cracoviensia  a byl potvrzen jako řádný člověk z Čech občanem Dambravou (Doubravou), který se tam z Čech přistěhoval již dříve. Spojení obou krajin, Čech a Polska, a obou měst, Prahy a Krakova, bylo v této době mnohem užší a četnější než kdy jindy. 
Je tedy nanejvýš zajímavé, že se 19. února roku 1473 narodil v Toruni významný hvězdář, matematik, právník, lékař, římskokatolický duchovní a zastánce heliocentrické (sluncestředné) představy světa, Mikoláš Koperník, jehož rodiče se do Toruně přistěhovali právě z Krakova. Je tak tedy s největší pravděpodobností možné, že rod Oldřicha z Koprníku byl rodem Mikuláše Koperníka. 

Tento fakt výrazně zazněl například v roce 1873, kdy svět slavil 400. výročí narození tohoto hvězdáře. Tehdy se ujal hlavní propagace náš matematik a astronom Prof. Dr. František Josef Studnička, jehož obšírné studie vyšly v druhém ročníku časopisu „Časopis pro pěstování mathematiky, fysiky a astronomie“. 
Téměř ve stejné době vychází v českém překladu knížka věhlasného francouzského astronoma a filosofa Camila Flammariona „Pouť nebeská“, kde na str. 31 také píše o svém přesvědčení, že Mikuláš Koperník je svými předky Slovan.

Také profesor Gustav Gruss ve svém spise „Z říše hvězd“, ale i František Palacký s velkou přesvědčivostí dokazují, že rodina Koperníkova pocházela z Čech, přesněji z osady Koprník. V současnosti je to především RNDr. Ivan Šolc, uznávaný fyzik, který píše v časopise „Od Ještěda k Troskám“ o svém přesvědčení, že rod Mikuláše Koperníka pochází z Čech, osady Koprník. Z tohoto článku jsou tyto informace čerpány.
 
Koprník je tedy poprvé písemně připomínán v roce 1391. Jediným archeologickým nálezem z konce 14. a začátku 15. století, který zatím máme, je silnostěnný bezuchý hrnek, který nalezl řídící učitel Josef Flanderka a daroval jej škole v Bakově nad Jizerou. Hrnek je dnes uložen v depozitáři zdejšího muzea.
 
Ves jako taková však v době husitských válek zpustla.  Jaký byl další osud tvrze po roce 1400 nevíme. Písemné prameny o Koprníku mlčí až do roku 1555, kdy při dělení panství Valečov je zmiňováno „pastviště u Koprnijka ohrazeno“.  Další zmínka z roku 1561 zmiňuje „mlýn pod Novým rybníkem a strouha nová podél Nového rybníka“. Pravděpodobně jde o bývalý panský mlýn na parcele čp. 5, který vyhořel nejspíše za 1. světové války v roce 1915. Ve zmínce z roku 1592, kdy Koprník patřil Markétě Kuplířové ze Sulevic se píše „vohrada pod rybníkem Koprník jeden osedlý dům u rybníka Nového“, touto usedlostí je pravděpodobně míněn bývalý panský mlýn.

Ves jako taková je poprvé připomínána roku 1601, „ves Zagezd, ves Koprník – vesnice celé“. Roku 1602 prodává Václav Vojtěch Kuplíř ze Sulevic Valečov se Zájezdy a Koprníkem bratřím Jindřichu a Kryštofu Václavu Kapounům ze Svojkova. Krátce po prodeji se Koprník dostává do majetku Jiřího Šťastného z Řehnic a na Studénce a ten jej vlastní až do roku 1623. V tomto roce je trestán za účast ve stavovském povstání v roce 1618, trestem je ztráta panství Studénka se vsí Koprník a Násedlnice, ty pak kupuje jako konfiskát od císařské kanceláře Albrecht Eusebius z Valdštějna. V Tereziánském katastru z poloviny 18. století se píše o 10 hospodářích v obci, počet obyvatel však není uveden. Tomáš Schiller se ve své Topografii zmiňuje, že Koprník v roce 1790 má již 19. čísel popisných – počet obyvatel také není uveden. V prvním stabilním katastru z roku 1842 je Koprník spojen s Násedlnicí, stejně jako dvůr na Studénce. V roce 1884 však již poprvé zazní úřední název obec Koprník a má 110 obyvatel. 
Ze zatím známých historických údajů je tedy zřejmé, že Koprník není kolonizační vesnicí ani původní slovanskou osadou. 

Zapomenuté rybníky

V 16. až 17. století byly chalupy v Koprníku a na Písku prvotně rybniční, jejichž majitelé vrchnosti jen něco málo platili, ale za to opatrovali a starali se o rybníky, neboť povodí Kněžmostky bývalo dříve pravým rybničním rájem. V polovině 18. století, zejména zásluhou hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, zde bylo několikanásobně více rybníků než v současnosti. Největší rybníky byly Studénský – nacházel pod Studénkou směrem k Násedlnici a Koprníku, Volšovský –  za Koprníkem směrem k Zájezdům a Koprnický, po něm zbyla dodnes výrazná hráz.  Od 18. století byly pak postupně vysoušeny pro potřeby orné půdy. Dnes jsou na místech většiny někdejších rybníků úrodná pole a louky. Asi si již jen těžko dokážeme představit podobu kraje se zrcadly velkých rybničních ploch. 

Křížek

Tento křížek byl v roce 1882 postaven nákladem obce Koprník v uličce, takže ze silnice ho není možné vidět. 
 
 „Já jsem cesta, pravda a život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“
Jan 14.6.
 
V roce 1999 byla provedena odborná oprava a celková renovace tohoto křížku. Škoda, že po zbourání zděné stavby transformátoru, která měla alespoň nějaký styl a ještě k tomu stála na kraji obce, se nový transformátor, dosti bezohledně, objevil v těsné blízkosti právě křížku a svojí kovovou konstrukcí  tuto památku nepěkně poznamenal.  

Kaplička

V  knize  J. V. Šimáka „Soupis památek historických a uměleckých  v okrese Mnichovohradiš­ťském“ z roku 1938 je napsáno:

„Prostřed vsi zvonička zděná, čtyřboká o 5hranném závěru, lucernu na sedlové střeše kryje osmiboký jehlan. Je z půle 19. století. Oltářík nový.“
 
Kaplička byla posvěcena dne 5. srpna roku 1900. Stavěl ji mistr stavitelský J. Šimůnek a obraz Neposkvrněného početí Panny Marie daroval do kaple boseňský pan farář. Koncem 70. let, někdy v době, kdy se stavělo silo, vybavení kapličky zmizelo. Zůstal pouze dřevěný oltář. Kolem roku 1985 se kaplička dočkala kompletní rekonstrukce – okna, střecha, vnější i vnitřní omítky. Uvnitř zůstala však prázdná, pouze ten oltář tu zbyl.
V roce 2001 byly opraveny zámky u hlavních dveří do kapličky a také u zvonice. V roce 2005 byla provedena oprava střechy zvonice, kam zatékalo. Dřevo zvoničky bylo opatřeno měděným pláštěm. Opravu provedl pan Pavel Kverek z Kněžmostu. V roce 2006 byl zakoupen nový zvon do zvonice a nainstalován, neboť během války byl původní zvon odstraněn, po válce nějaký čas ve dvoře JZD v Násedlnici viděn a nakonec zmizel neznámo kam. Po více jak 60. letech se tedy vrací do zvonice zvon, ne sice původní, ale kaplička má opět to, co by k ní mělo neodmyslitelně patřit.

Potoky

Před dnešním začátkem koprnické hráze teče potok Kněžmostka, který se za Trenčínem vlévá do Jizery. Koprňáci tomuto potoku neřeknou jinak než Regulačka. Tento název potok jistě dostal po provedení regulace svého toku. Koprnický potok teče o takových 100 metrů dál a do Kněžmostky se vlévá kousek od silnice. 

Železniční trať

V letech 1882 – 1884 je provedena výstavba České obchodní dráhy Bakov nad Jizerou – Kopidlno. Dráha je vystavěna pro potřeby rozvíjejícího se průmyslu, hlavně pro dopravu surovin a uhlí pro nově postavené cukrovary. Původně měla trať vézt přes Vrcha po únosnějším terénu a nádraží mělo stát v místě dnešního Kautexu. Protože však společnosti, stavící dráhu, se nepodařilo získat vyvlastňovací právo na potřebné pozemky v těchto místech, obrátili se na vlastníky pozemků, po kterých trať vede nyní a od nich se jim toto právo získat podařilo. Proto nádraží Kněžmost stojí vlastně hned u Koprníku. 

Památné stromy

Intervencí pana Pavla Kverka, kněžmostského ornitologa a ochránce přírody, byly v roce 2007, rozhodnutím Měs­tského úřadu v Mnichově Hradišti, vyhlášeny stoleté koprnické duby za stromy památné. Jsou to dva duby při silnici na Mladou Boleslav u „Hasičárny“. Dále je to skupina 11 stromů, které se nachází na hrázi u mokřadu bývalého rybníku, směrem k železniční trati. 
 
Tato skupina 11 stromů zpevňovala hráz mlýnské nádržky a jejich obvod odpovídá stáří asi 400 let. Protože duby asi těžko mohou být starší než je hráz nádržky, naskýtá se otázka, k jakému účelu nádrž sloužila, když o panském mlýnu, který z této nádržky bral vodu, je první zmínka až z poloviny 18. století. Tato nádržka obepínala obec do půlkruhu a v jejím oblouku se nacházela tvrz. Je tedy možné, že nádržka původně sloužila jako obranný příkop pro Koprník. 

Koprník

Historická fotografie

Historická fotografie

 
Křížek

Křížek

 
Duby u hasičárny

Duby u hasičárny

 
Dubová alej.jpg

Dubová alej.jpg

 
Kaplička

Kaplička

 
 
Vytvořeno 18.7.2018 16:58:08 | přečteno 751x | tana
 
load