Flanderka Josef Václav (1822 – 1906)

Narodil se 29. srpna 1849 v Loukovci č,.4 jako syn Václava Flanderky, domkáře z Drahotic 

(nar.19.12.1822 – zemř. 31.4.1906 ) a jeho ženy Anny, roz. Marešové ( nar. 13.10.1824 – 2.10.1883 ).
Jeho rodokmen lze v kraji sledovat až do poloviny 17. století.

(Vše co je v dalším textu v uvozovkách jsou citace z dobových úředních dokladů). Ve svém (jen zčásti zachovaném) životopise o sobě uvádí:

„Až do uplynutí 6. roku jsem byl v otcovském domě v Drahoticích. Na to uveden jsem byl do jednotřídní filiální školy Sezemické. Zde nabyl jsem první počátky literního umění od tamního učitele Josefa Neumanna. Do školy té chodili jsme jen času letního, v zimě pak když byly nepohodlné cesty, vyučoval tentýž p. učitel v obci Drahotické v chalupě Augustina Červeného. Oběd dostával střídavě od rolníků drahotických v pořádku určitém….. Učebných pomůcek postrádala tato škola zcela. Toliko skrovnou knihovnu školní měla, z níž nám p. učitel na požádání knihy obsahu zábavného u poučného půjčoval. Ježto však bylo mé i rodičů mých přání, abych se hudbě a zpěvu naučil, počal jsem v září roku 1859 choditi do školy Loukovské, kdež vyučoval na jednotřídní farní škole učitel p. Václav Falkner".

Tři třídy reálné školy mladoboleslavské absolvoval s výborným prospěchem v l. 1865 – 1867. Slyšel pedagogický běh na ústavu v tomtéž místě, kdežto dosáhl způsobilosti podučitelské pro trojtřídní škody národní. 
(O publikovaných vzpomínkách J. V. Flanderky na válečný rok 1866 – viz dále ).

Na základě „dekretu školního výboru v Budňanech z 20. 9. 1868 a knížecího arcibiskupského školdozorství berounského v Hořelici se stal podučitelem na dvoutřídní národní farní škole v Budňanech pod Karlštejnem".
(V jedné zmínce uvádí, že při pomoci s hradním archivářem – kterého ale nejmenuje – byl vzbuzen jeho zájem o historii).

8.8.1868 nabyl vysvědčení podučitelské a poté byl mladším učitelem v Budňanech a v Mn. Hradišti.

25.7.1871 jej „Vysoká c. k. zemská školní rada vynešením ze dne 25.7.1871 Vás podučitelem na obecní škole v Mn. Hradišti jmenovala".

30.11.1872 – „podnikl před Pražskou c. k. českou zkušební komisí zkoušku k dosažení způsobilosti vyučovat na školách obecných".

2.9.1876 – „jako učiteli v Mn. Hradišti určeno, aby úřad školní v Solci převzal".

8.8.1877 – byl ustanoven učitelem obecné školy v Solci.

10.4.1880 – byl ustanoven řídícím učitelem v Solci.

28.8.1880 – jako řídící učitel v Solci byl c. k. okresní školní radou v Mn. Hradišti jmenován zatímním řídícím učitelem v Kněžmostě s platem 600 zlatých ročně.

22.12.1880 – obdržel pochvalu od c. k. okr. školní rady v Mn. Hradišti, že  „chvalným prospěchem mládež jemu svěřenou vyučoval, ji k mravnému životu naváděl, sám vlastního vzdělání i vzorného života bedliv, dobrý příklad dával“. 

23.10.1883 – „Na základě presentací cís. král.okresní školní rady v Mn. Hradišti ustanovujeme Vás řídícím učitelem v Kněžmostě. Zároveň Vám ukládáme, abyste za příčinou vykonání přísahy a nastoupení nové služby své u pana předsedy cís. král. okresní školní rady v Mnich. Hradišti co nejdříve se přihlásil".

3.2.1888 – litoměřický biskup Emanuel Jan mu dekretem vyslovil „dík a pochvalné uznání za mravné odchování mládeže„ a za pěstování církevní hudby v Kněžmostě.

12.4.1892 – farář J. Pavec v Kněžmostě jmenuje „Velectěného Pána, Pana J. Flanderku ředitelem kůru v Kněžmostě, kteréž místo jste již dříve horlivě zastával…. a že zároveň co řídící učitel pečovati budete o to, aby školní dítky v potřebných zpěvech kostelních cvičeny byly".

12.5.1895 – Správní výbor Musea král. Českého „V plné úctě podepsaný správní výbor přijal se zvláštním potěšením na vědomí, že jste Velevážený Pane, ráčil opětně Museu král. Českého věnovat 11 praehistorických nádob a četné předměty železné nalezené v Kněžmostě, čímž musejní sbírka archeologická platně obohacena byla. Koná tudíž uctivě podepsaný správní výbor jen milou povinnost, když za tento velecenný dar dovoluje si Vašemu blahorodí vysloviti své nejvřelejší díky".

1900 – navštěvoval kurs štěpařský, ovocnický a zelinářský při Rolnické škole v Ml. Boleslavi.

20.4.1907 – Sbor dobrovolných hasičů v Kněžmostě mu „vyslovuje svůj nejsrdečnější dík za horlivou, dlouholetou a nezištnou činnost v působnosti jednatel, ku povznesení sboru vždy směřující".

1910 – odchází do důchodu a stěhuje se do Prahy, na Královské Vinohrady.

11.6.1910 – „Jménem c. k. zemské školní rady uděleno pochvalné uznání za dlouholeté úspěšné působení ve školství„.

27.9.1910 – C.k. zemská školní rada nařídila c. k. bernímu úřadu na Král. Vinohradech, aby mu bylo poukazováno výslužné ročně 3 100 korun.

7.10.1910 – C.k. hydrografické oddělení zemské, Departement XI d c. k. místodržitelství děkuje: „Jeho blahorodí, velectěnému p. J. V. Flanderkovi za veškeré služby, jež konal vždy úspěšně v zájmu hydrografické služby v Čechách„.

Zemřel v Praze, na Král. Vinohradech na mozkovou mrtvici v noci na 13. srpna 1913. Jeho hrob se nalézá na Vinohradském hřbitově v Praze.

Je autorem článků s vlastivědnou tematikou, které vycházely v Mladoboleslav­ských listech, nebo v Jizeranu (např. 1897 – „Působení hraběcí rodiny Valdštejnů v Pojizeří„). Jeho fejeton „Vzpomínky na r. 1866„ vyšel 5. 8. 1896 v Jizeranu. Se svolením majitele bádal ve valdštejnském archivu v Mn. Hradišti, který v té době jinak byl přísně nepřístupný.

V Hlasech pojizerských vycházely jeho dětské besídky, publikoval v Besedách učitelských.

V r. 1891 v Turnově vydal monografii „Soudní okres mnichovohradiš­tský„. (1 výtisk je uložen ve Státní vědecké knihovně v Liberci).

Miloval chrámovou a komorní hudbu, pro kněžmostský kůr opisoval noty, hrál na violu. Na domácí koncerty do kněžmostské školy přitahoval hudebníky z Mn. Hradiště i širokého okolí. Učil se polsky a rusky, aby se mohl seznámit s tamní pedagogickou literaturou.

Místem jeho oblíbených vycházek byl hrad Valečov. Důkladně znal jeho dějiny. Setkával se s archeologem prof. Dr. J. F. Píčem z Prahy a dopisoval si s prof. F. X. Procházkou z Jindřichova Hradce.

Jeho písemná pozůstalost se částečně zachovala ve Státním ústředním archivu (viz. Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v ČR, Praha 1997, str. 134), v Památníku nár. písemnictví v Praze (dopisy týkající se hudby), ve Státním okresním archivu v Ml. Boleslavi a v r. 1937 bylo též něco předáno do Muzea v Mn. Hradišti.

Univ. prof. J. V. Šimák (1870 – 1941) v předmluvě ke své knize Dějinné paměti okresu mnichovohradiš­tského, díl I., 1917 o J. V. Flanderkovi uvádí: “Vděčně vzpomínám i svých místních předchůdců, již zesnulých, jimž nebylo přáno, aby dokonali ovoce dlouholeté sběratelské práce a lásky… řídícího učitele Jos. V.Flanderky. Razili první dráhy„.

Doc. Dr. Jiří Václav Klíma (1874 – 1948) se o J. V. Flanderkovi zmiňuje ve své vzpomínkové knize Jirka. 

Z poslední doby je o J. V. Flanderkovi v souvislosti se stavbou školy v Kněžmostě několik zmínek v brožuře „100 let základní školy v Kněžmostě 1892 – 1992„.Když jsem se krátce zastavil v Kněžmostě. Při rozhovoru s několika velmi starými lidmi na náměstí mi na dotaz o J. V. Flanderkovi tito pravili: „Slyšeli jsme o něm od svých rodičů a ti o něm říkali, že to byl člověk zlatého srdce„. 

S výrazem úcty Pavel Jelínek